ADHD dospělých a komunikace 1- Zájem.

Pokud s někým komunikuji a důležité je, že s ním chci komunikovat, nebo při rozhovoru s nadřízeným, měl bych při takovém rozhovoru dotyčnému člověku věnovat dostatečný zájem o to, co mi sděluje, co mi říká. Nebo co mi naznačuje, to je ovšem manipulace nebo neschopnost se vyjádřit přesně. My s ADHD s tím můžeme mít trochu větší problém. Naše ADHD nás někdy u zájmu o jednu věc neudrží. Zájem je jedním ze základních pilířů dobré nemanipulující komunikace, která vede k cíli.

Zajímáš mne.

Zájem o člověka, který mi něco říká, projevuji tím, jak se u této konverzace chovám, že se na něj koukám a udržuji oční kontakt. Nestojím od něj příliš daleko a dávám mu najevo, že mě jeho povídání zajímá. Svůj zájem dávám najevo například pokýváním hlavy, nebo ptaním se na detaily, toho co mi sděluje. To je důležité pro co nejpřesnější pochopení toho, co mi člověk se kterým komunikuji říká.

Lépe se to popíše, když si vzpomeneme na někoho koho máme rádi, kdo nám je blízký a máme k němu důvěru. Třeba pomůže i vzpomínka na to, jak jsme něco vyprávěli dětem, třeba pohádku. Jak hltali každé slovo s vytřeštěnýma očima. Ale zpět k nám dospělým. Zamysleme se nad našimi přáteli, vyberme si v duchu jednoho, může to být i ten nejlepší přítel. Co z něj dělá to, že je náš přítel. Co způsobuje, že je nám v jeho přítomnosti dobře. Z jakého důvodu jsme takovému člověku ochotni sdělit naše tajná přání, obavy a svěřit se s problémy. Myslím, že je to proto, že ho zajímáme. On nám to dává najevo a třeba si to ani neuvědomujeme. Vnímáme totiž nejen to co nám odpovídá na naše otázky a sdělení ale to jak se při tom chová a co u toho dělá. Jestli nám kouká do očí, povzbuzuje nás k dalším sdělením, přikyvuje. Prostě jak se hýbe a tváří. To vše je zájem.