Nejasná sdělení jsou metlou dobré komunikace. My s ADHD máme někdy sklony mluvit opřekot a zkracovat si to co sdělujeme. Je dobré si uvědomit, že to co sami cítíme, vnímáme a chceme říci někomu jinému víme nejlépe sami a někdy máme pocit, že ten, ke kterému mluvíme to musí chápat a vnímat stejně. „Dyť je to přeci jasné!“, „to musí chápat každý!“. Ne, každý z nás je jedinečný, každý z nás nějak vnímá a chápe svět kolem sebe a bylo by pošetilé si myslet že to naše vnímání je nejlepší, nejvhodnější a nejjasnější. Každý z nás má svůj vesmír, svou bublinu ve které žije. Zná ji a jemu v ní více či méně dobře. Pravda je že my s ADHD máme ty naše vesmíry takové, řekl bych tryskové.
Naše bublina.
Pohybujeme se v naší bublině, v práci, doma, s přáteli, jsme v ní a mluvíme jejím jazykem. Když pak mluvíme s někým jiným můžeme rádi používat pro nás sice slova, vyjádření a sdělení známá, ale pro toho s kým mluvíme to může být španělská vesnice. Ten člověk se kterým mluvíme se pak nebude cítit dobře, bude jak si mimo. Dokonce může mít i pocit že se povyšujete nebo nějakým způsobem předvádíte. Pozor na zastřená sdělení typu „víš jak“, „přeber si to znovu“. Nepoužívejte příliš cizích slov nebo slangových výrazů. Není dobré používat mnohovýznamová sdělení jako „to bude těžké“, „to je závažné“.
Nezaujímejte stanoviska dopředu, „to je jako bys řekl, že si vymýšlím“, „stejně si to udělá po svém“, „jemu stačí naznačit, on je chytrý“. Vzpomeňte si jak je se cítíte u lékaře, když Vám sděluje a informuje Vás o Vašem zdravotním stavu a používá moc odborných a latinských slov, většina z nás kýve ačkoliv ví prd.
Komunikovat dobře znamená jasné a přesné mluvení bez jinotajů. Není na škodu, když k někomu mluvím se zeptat jestli mi rozumí a jestli to co mu říkám jemu dává smysl.
Potřebujete pomoct?
Objednejte se k jednomu z našich terapeutů.
Další články
