Jak probíhá vyšetření specifických poruch učení?

Když vám dají ve škole doporučení do pedagogicko-psychologické poradny, protože mají u vašeho dítěte podezření na některou poruchu učení, nemusíte panikařit. Pokusíme se vám přiblížit, jak by mohlo takové vyšetření vypadat, abyste se na něj mohli připravit.

Vyšetření poruch učení se může na jednotlivých pracovištích mírně lišit. V některých zařízeních rodiče absolvují s dítětem jednu návštěvu a vyšetření provádí pouze psycholog. Jinde proběhnou dvě vyšetření, jedno s psychologem a druhé se speciálním pedagogem.

Průběh vyšetření by však měl být obdobný. Vás čeká rozhovor, během kterého se zjišťují podstatná fakta z dosavadního vývoje dítěte, včetně možné dědičné zátěže. Důležité jsou také informace ze školy. Učitelé předem většinou vyplňují podrobné dotazníky, v nichž popisují konkrétní obtíže dítěte.

Vyšetření spočívá ve stanovení úrovně rozumových schopností dítěte, testování zrakového a sluchového vnímání, prostorové a pravolevé orientace a podobně. Podle typu poruchy se také zkoumá úroveň čtení, psaní, matematických schopností. Během vyšetření si odborník všímá také verbálního projevu dítěte, pozornosti, paměti, osobnostních charakteristik, schopnosti plnit zadané instrukce.

Na základě výsledků vyšetření odborníci určí stupeň poruchy, sepíšou zprávu, kterou vám dají a vy byste ji pak měli předat škole. Psychologové a speciální pedagogové z poradny jsou často v kontaktu i se samotnými učiteli. Případ dítěte s nimi ještě osobně konzultují, sledují jeho další vývoj a provádí kontrolní vyšetření.

Nejdůležitější věc, s kterou vám mohou v poradně pomoci, je však stanovení možností vhodných nápravných opatření. Tato opatření většinou vznikají ve spolupráci se speciálním pedagogem. Jeho úkolem je zjistit, které oblasti jsou u dítěte oslabené, a ty se pak pomocí her, pracovních listů, počítačových programů či pomůcek posilují.

Na vás je pak podle plánu s dítětem pravidelně doma pracovat s doporučenými materiály a v určitých intervalech docházet na kontroly. Čím dříve se dítěti začnete systematicky věnovat, tím větší je šance na zmírnění projevů poruchy.

Následná péče

Děti s poruchami učení se označují jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, protože potřebují k osvojování dovedností jiné výukové metody a mají nárok na toleranci a hodnocení podle § 16 nového školského zákona 561/2004.

U lehčích poruch se obvykle navrhují opatření v rámci vyučování. Děti dostanou více času na práci, nehodnotí se specifické chyby, dítě dostává alternativní zadání úkolů a testů, může využívat pomůcky nebo má možnost psaní tiskacím písmem. U středního stupně poruchy s dítětem navíc pracuje vyškolený pedagog.

Pro děti s těžkými formami specifických poruch učení dokonce existuje možnost individuální integrace – pro dítě se vytvoří individuální vzdělávací plán, způsob hodnocení (může se využít například slovní hodnocení), rozsah péče mimo vyučování, stanovení pomůcek, učebnic.

Kromě spolupráce se školou a věnování se dětem doma, které je zcela zásadní, můžete ještě zajít za odborníky mimo školu. Ti vám pomohou naučit se s dítětem pracovat a komunikovat s ním o škole i o dalších volnočasových aktivitách. Naučí vás pracovat s časem a poradí efektivní způsoby, jak všechno zvládnout. To je velmi důležité, protože stejně, jako si s touto situací neví rady dítě, nemusíte to vědět ani vy. Proto se vám minimálně v začátku může hodit pomocná ruka ze strany terapeuta.