Anatomie panické poruchy, očekávání a akce.

Někteří lidé postižení panickou poruchou mívají záchvaty, když před sebou mají něco náročného, v období očekávání. Pro někoho je nesnesitelné období před plánovanou dovolenou, kdy úzkost narůstá s blížícím se datem odjezdu. Pocit očekávání je většinou horší než samotná událost, ale ve chvíli, kdy k ní dojde, jsou často vyčerpaní, že na ni nemají sílu. Bezpečí v těchto případech znamená nikdy se na nic nedomlouvat předem, ale řídit se silou okamžiku. Když mají tito lidé pocit, že přichází záchvat, jsou schopni zrušit velmi drahou dovolenou a stydí se, že se musí vymlouvat a lhát. Anatomie panické poruchy a očekávání jde ruku v ruce.

Akce a nečinnost.

Do Anatomie panické poruchy patří i pátý rys paniky souvisí s tím, co dotyčný člověk právě dělá nebo nedělá. Někoho může panika dostihnout, když se dívá na televizi, relaxuje, slyší něčí hádku, běží po schodech nebo po souloži. Takoví lidé se cítí v bezpečí, když udělají něco, co jim pomůže, lehnou si, běhají na místě. Sednou si, protáhnou se nebo zhluboka dýchají. Také se stává, že se musí vyhýbat některým činnostem, nerelaxují, nedívají se na některé pořady, nečtou o některých věcech v novinách, nemluví o některých tématech, jako například duševní choroby nebo srdeční příhody.

Myšlenky na paniku.

Některým lidem stačí jen pomyslet na paniku, slyšet o ní, nebo si o ní někde přečíst, a dostanou záchvat. Ačkoli je dost složité vyhnout se konkrétním myšlenkám, lidé se snaží nějak rozptýlit, zaměstnat si hlavu a nikdy si nedovolí odpočívat nebo nedělat nic. Někteří lidé si zacpávají uši, aby neslyšeli některá téma, zavírají oči aby neviděli některé situace.